|
|
Odhad genetické variance užitkových vlastností kapra obecného s cílem předpovědět potenciál selekčního šlechtění v rybničních podmínkách chovu
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této práce bylo prostudovat genetickou varianci užitkových znaků kapra obecného v rybničních podmínkách chovu a na jejich základě odhadnout perspektivy dlouhodobě udržitelného selekčního programu. Ve všech prezentovaných studiích byl použit Amurský lysec (AL) a syntetická linie maďarských lysců (HSM). Většina studovaných užitkových znaků vykázala dostatečnou genetickou varianci (h2 = 0.12 1.0), což ukazuje na dobrý potenciál pro jejich genetické zlepšování s využitím selekčního šlechtění. Navíc se ukázalo, že selekce kapra obecného by měla být v rybničních podmínkách optimálně prováděna po druhém zimování. Zimní období (přezimování) je často kritickým obdobím v chovu kapra. Z tohoto důvodu bylo studováno genetické pozadí znaků, jež mohou mít vliv na přezimování. Nejvyšší pozornost byla věnována obsahu tuku ve svalovině a hmotnosti ryb a jejich dynamice v průběhu zimního a následného třetího vegetačního období. Bylo zjištěno, že selekce na i) nižní obsah tuku před a po zimě, ii) nižší pokles obsahu tuku a hmotnosti těla během zimy, iii) vyšší kondiční faktor mohou vést k obecně lepšímu přežití ryb a také k lepšímu růstu během třetí vegetační sezony. Bohužel přímá selekce na výtěžnost není možná na živých kandidátech. Nicméně morfologické prediktory, které se mohou měřit in vivo, jsou považovány za zajímavou alternativu. Z tohoto důvodu byla zkombinována externí a interní měření z 1553 ryb a pomocí lineární regrese byly předpovězeny log-log reziduály (Logr) výtěžnostních ukazatelů. Bylo zjištěno, že přesnost předpovědi jateční výtěžnosti může být spolehlivá. Z genetické hlediska jsou kombinované modely pro odhad výtěžnosti (h2 = 0.48 0.63) a dokonce i jednotlivé prediktory h2 = (0.34 0.72) vysoce dědivé a příznivě korelované s Logr jatečními výtěžnostmi. Lze tedy říci, že selekce s využitím předpovězených hodnot má zajímavou perspektivu pro genetické zlepšování jateční výtěžnosti kapra obecného. Dále byly studovány genetické parametry obsahu mastných kyselin ve filetě a užitkových vlastností tržního kapra obecného chovaného v polointenzivních podmínkách. Pro analýzu mastných kyselin bylo zpracováno 158 jedinců. Míra dědivosti obsahu tuku ve svalovině, některých skupin mastných kyselin a většiny užitkových znaků byla střední až vysoka (0.23 0.62). Genetické korelace ukázaly, že genetické zlepšování růstu selekčním šlechtěním ve středoevropských podmínkách chovu by bez změny technologie chovu pravděpodobně negativně ovlivnilo kvalitu masa. Nakonec byla využita metoda založená na náhodném sekvenování úseků po štěpení DNA s využitím restrikčních enzymů (tzv. RAD sekvenování). Byly konstruovány středně-husté genetické mapy (12,311 SNPs) a nalezené jedno nukleotidové polymorfismy (SNPs) byly využity pro určení rodičovství a testování účinnosti selekce s využitím těchto markerů (tzv. MAS, marker assisted selection) pro rychlost růstu a odolnost vůči Koi herpes viróze (KHV). Pro růst nebyl identifikován žádný významný lokus (tzv. QTL, quantitative trait locus). Nicméně genomická predikce plemenné hodnoty pro rychlost růstu by mohla překonat selekci založenou na rodokmenu a zvýšila by efektivitu selekce až o 18%. Na druhou stranu byl ve vazebné skupině 44 identifikován poměrně významný QTL pro odolnost vůči KHV vysvětlující přibližně 7% aditivní genetické variance tohoto znaku. Prezentované výsledky v této práci přinášejí další důkazy podporující využití selekčního šlechtění kapra obecného i v tradičních podmínkách rybničního chovu. Je však zřejmé, že technologie chovu kapra bude vyžadovat vhodné úpravy. Skutečný dopad selekčního šlechtění na ekonomiku chovu by měl být navíc ověřen výpočtem realizovaných dědivostí, skutečným genetickým ziskem a celkovým výnosem rybí biomasy geneticky zlepšených populací z jednotky plochy rybníka.
|
|
|
Ověření vhodnosti dvou různých linií Amurského lysce k produkci užitkových hybridů kapra obecného s plemenem M2 na mateřské pozici - širokoplošný test
VOJTĚŠEK, Zbyněk
Hlavním cílem této bakalářské práce bylo porovnání přežití a růstu kříženců kapra obecného s použitím dvou linií Amurského lysce. Test byl založen pomocí vrcholového křížení s plemenem M2 na mateřské pozici. Na tuto mateřskou linii byli kříženi samci plemene M2 (pro produkci čistého plemene za účelem ověření heterozního efektu), Severského lysce M72, a dvě linie Amurského lysce (Alp vyšlechtěn v Pohořelicích a Alv vyšlechtěn ve Vodňanech). Jako kontrolní plemeno byl využit šupinatý hybrid Ropšínského kapra s kaprem Tatajským. Test probíhal na pěti lokalitách od vysazení váčkového plůdku (K0) až po odchov do tržní velikosti K3. V průběhu odchovu se prováděly pravidelné odlovy, za účelem kontroly růstu a přežití. Po následném stanovení korigovaných hmotností a přežití pro kvalitnější vyhodnocení výsledků. Následně byly zjištěny rozdíly mezi plemeny a stanoven heterozní efekt. Po vyhodnocení testu, kdy linie křížené na mateřské plemeno M2 dosáhly lepších výsledků, než čistokrevná linie bych tuto linii nedoporučoval ke komerčnímu chovu. Naopak obě linie Amurského lysce by pro komerční chov mohly být velmi dobře využívány, zejména díky vyšší odolnosti kříženců proti KHV.
|
|
|
Porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů kříženců kapra obecného s využitím dvou různých linií Amurského lysce
PRCHAL, Martin
Hlavním cílem této diplomové práce bylo porovnání biometrických a výtěžnostních ukazatelů hybridů kapra obecného s využitím dvou linií Amurského lysce v testu užitkovosti. Při založení testu bylo využito vrcholového křížení, kde byl na mateřské pozici použit Maďarský lysec (M2). Na toto plemeno byli kříženi samci Maďarského lysce M2 (pro produkci čistého plemene), Severského lysce (M72) a dvě linie Amurského lysce (ALP ? vyšlechtěn v Pohořelicích, ALV ? vyšlechtěn ve Vodňanech) a jako kontrolní skupina byl použit hybrid šupinatého fenotypu Ropšínského (ROP) a Tatajského kapra (TAT). Test užitkovosti započal v rybnících (celkem na pěti lokalitách) s polointenzivním způsobem hospodaření vysazením váčkového plůdku (K0) a pokračoval jeho odchovem do tržní velikosti (K3). Po třetím roce testování byl test užitkovosti v rybnících ukončen a u testovaných skupin ryb byly hodnoceny biometrické a výtěžnostní ukazatele. Při celkovém hodnocení výsledků jedlých částí těla (opracovaného trupu a filetů) metodou ANCOVA, nebyl mezi lysými testovanými skupinami ryb zjištěn statistický rozdíl. Výjimku tvořil podíl filetů bez kůže, který byl průkazně vyšší u křížence M2 x ALP vůči plemenu M2, proto bych toto plemeno (M2) ke komerčnímu chovu nedoporučil. Při srovnání mých výsledků s ostatními publikacemi by mohl být pro komerční chov využit hybrid M2 x M72 a taktéž oba hybridi s Amurským lyscem, kteří nejen dosáhli vysoké výtěžnosti jedlých podílů těla, ale i z dřívějších testů byl potvrzen vyšší růst, přežití a odolnost vůči viru KHV.
|
host ::
RSS.